Hojnost

Hojnost lásky, energie,  času, peněz, pozornosti, přátel, jídla, klidu, pohybu, práce, možností, cestování, …   Po čem všem člověk touží? A kde všude máme pocit, že se nám něčeho nedostává?

      Hojnost je pocit, že  mám dostatek, nadbytek. Že toho mám tolik, že po tom nemusím toužit, protože to mám a mám toho tolik, že se i rád/a podělím. Mám pocit hojnosti,  dostatku, radosti.

      Emoce, které pociťuji, které prožívám, vyzařují skrze naši auru. Emoce působí jako magnet. Co vyzařuji, to dostávám. Jak mám mít něčeho dostatek, když žiji v emoci, že něco nemám, že mi to chybí, že toho mám málo? Že jsem chudý.   

     Naše mysl vychází z rozumu, zkušeností, porovnávání. Co to znamená? Neprožívám pocit hojnosti, protože rozum říká: nestíhám, nemůžu si koupit to či ono, zase mě nikdo nevnímá, … Rozvíjíme takové myšlenky a za těmi následuje nepříjemný pocit, pocit nedostatku, sevření, nespokojenosti. To není hojnost. To je nedostatek a ten se nám v životě děje. Stále dokola, tak moc, jak moc prožíváme tyto nepříjemné pocity.

       Jde to zastavit? Změnit? Jde. Jde o to žít pocity hojnosti. Čehokoli, co máme, ale neuvědomujeme si to. Jde o to, radovat se.  Neporovnávat: no něco mám, ale kdybych měla víc, bylo by to lepší. Jen vy sami sebe můžete obdarovat prožitkem hojnosti a radosti.

      Je to jako s tou poloprázdnou nebo poloplnou sklenicí. Volba je na vás, co chcete vnímat. Mám pocit nedostatku lásky, protože mě nikdo nebo někdo nemiluje nebo mě nemiluje dost?  Nebo si připustím vděk, za to že prožívám lásku  dítěte, rodičů, sourozenců, partnera?  Nesoudím, jak moc mě milují a jak dobře svou lásku mi, dle mě vyjadřují. Mohu  vyjádřit lásku, pozornost vděk sám/sama sobě. Co nedám sama sobě, nedá mi nikdo jiný. Ani nemá tu povinnost.   

     Že mi chybí peníze na to či ono? Co když pocítím vděk za to, na co peníze mám? Že mám práci, kterou můžu peníze vydělávat? Že poděkuji za každý peníz, který v peněžence mám a kterým jsem něco zaplatila? Co když obdaruji třeba bezdomovce bez souzení, že je bezdomovec. Prostě proto, že se mohu podělit. Nebo obdaruji někoho úsměvem, pochvalou, pohlazením. Je to dar? Je. Mám něco, co mohu darovat a čím mohu potěšit.

      A tak je to se vším. Častěji soudíme a vyjadřujeme nespokojenost. Jaký pocit žijete, jaký šíříte, ten dostáváte. Stojí za to zkusit to změnit? Nebo je lepší si stěžovat na svět kolem a nedostatek?

       Je to otázka volby 😊 

Je to proudění energie, obdarovávání a příjímání.

Vím, že převést do života to nemusí být jednoduché. Ale nepůjde to samo, bez toho, aniž by pro to každý sám za sebe něco udělal. Chce to i čas a trpělivost. Vesmír vás odmění, když míra vaší energie dosáhne určité úrovně, plnosti.

       I toto je téma, které sdílíme na setkáních a seminářích. Jak s pracovat se svými pocity, rodovými a životními zkušenostmi, s rozumem. 

      Zkuste alespoň pár dnů usínat s pocitem vděku a hojnosti. Najděte cokoli, co vám udělalo v daný den radost.

       Krásné sny